Konference Odborně o Brně 2017 – Protipovodňová opatření a bytová výstavba

Zhruba pětina rozvojových ploch města se aktuálně nachází v záplavových zónách hlavních brněnských řek. Jejich využitelnost zejména pro bytovou výstavbu tedy závisí na legislativních omezeních výstavby a postupné výstavbě protipovodňových opatření. Jak vidí tento problém regionální stavitelé a projektanti a jak jej chce město Brno řešit, bylo tématem konference s názvem Protipovodňová opatření a bytová výstavba, kterou uspořádal Magistrát města Brna ve spolupráci s Asociací brněnských architektů a stavitelů ABRAST. Konference se zúčastnilo více než 70 odborníků jak z oblasti státní správy a samosprávy, tak zástupci investorů, projektantů a stavitelů.  

Podle údajů zpracovaných na základě platného územního plánu města blokují dnes nerealizovaná protipovodňová opatření území, na které by mohlo být realizováno bydlení pro více než 50 tis. obyvatel.  Možnost výstavby v těchto územích je dnes podmíněna jednak platnou legislativou (Plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, Mapy povodňového ohrožení pro Brno), především ale platným Územním plánem města Brna, který plošně nepřipouští výstavbu staveb pro bydlení, školství a zdravotnictví v záplavových územích před realizací protipovodňových opatření.  Jestliže z hlediska orgánů státní správy je možné v individuálních případech za předpokladu vhodných technických řešení, zajištění evakuace obyvatel a kompenzačních opatření bytovou výstavbu připustit, platný územní plán takový postup neumožňuje. Prvním krokem, který by alespoň v některých plochách bytovou výstavbu umožnil, by proto měla být co nejrychlejší změna omezení v Územním plánu města Brna. Potřebná změna územního plánu může ale trvat nejméně 3 roky od rozhodnutí o jejím pořízení.

Město Brno, které za ochranu svého území zodpovídá, připravuje postupnou výstavbu protipovodňových opatření. Pro ochranu území před povodněmi jsou preferována opatření přírodě blízká (snížení břehů, rozšiřování berem), kde to není z prostorových důvodů možné, jsou navrhovány zemní hráze nebo zídky. Záměrem města je spojovat výstavbu protipovodňových opatření s revitalizací nábřeží řek a jejich zapojení do života města.  Dalším relativně rychlým opatřením je snížení příčných staveb (pevných částí jezů) na obou řekách a úprava nivelety stávajících mostů nad hladinu stoleté vody.

Klíčovou podmínkou pro realizaci celého systému ochrany je ovšem výstavba poldru v Chrlicích. Protipovodňová opatření na území města totiž zvýší rychlost průtoku záplavy zastavěným územím, která může následně ohrozit území pod městem. Poldr Chrlice jako kompenzační opatření zajistí retenci a zpomalení záplavy. Jeho realizace je podmíněna získáním potřebných pozemků, které jsou z velké části v soukromém vlastnictví, a většina vlastníků s výkupem nesouhlasí. Realizaci poldru tak nelze očekávat před rokem 2025.

Konference potvrdila, že situace v přípravě a realizaci protipovodňových opatření na území města Brna není dobrá. Příčinou je dlouhodobé podcenění ochrany území se strany samosprávy, což ostatně potvrdila i malá účast představitelů samosprávy na konferenci.  Město Brno nebylo od 40. let minulého století ohroženo velkou povodní a to ovlivňuje názor veřejnosti i samosprávy, a to jak velké radnice, tak především dotčených městských částí. Přitom investice do celého systému protipovodňové ochrany jsou odhadovány na 4 mld. Kč, což jsou vzhledem k obrovskému přínosu ve využití území a v porovnání s investicemi například do dopravních staveb velmi přijatelné náklady.

 

 

autor fotografií: Kancelář architekta města Brna/Simona Zpěváková